7 SYNŮ – PŘÍBĚH KONFERENCE BUSINESSCON

7 synů

Příběh pro konferenci BusinessCon 2015

Kde je Táta?

Tuhle naprosto zásadní otázku položil ten Nejmladší, který tátu nikdy neviděl.  Byla to jeho první tři souvisle spojená slova.

Všem šesti bratrům to vyrazilo dech. I mámě. Jak to, že se takhle víc než 2 roky nikdo nezeptal?

Tolik času už uplynulo od doby, kdy táta naposled zazpíval svou píseň Návratu…

Píseň, která vždy všem lovcům kmene zabezpečovala náklonnost dobrých duchů. Zvyšovala i šanci na dobrý zásah, ale především bezpečný návrat.

Táta – kmenový král, lovit nemusel, mohl si kohokoli poslat. Přesto zpíval svou píseň Návratu poctivě – celou noc. Nikdo se příliš nevyspal, důležitosti jeho výpravy i zpěvu ale všichni rozuměli. Přesto – kouzlo písně před 2 lety na králův návrat tentokrát nestačilo…

V chýši se živě diskutovalo a Nejstarší povídá: “Kluci, je jasné, že se sebereme a vyrazíme tátu hledat. Mně teď ale ze všeho nejvíc zajímá, jak se bude tahle naše výprava jmenovat? ”

“Najdeme ho!!!” A mámě zbyly jen oči pro pláč. Nebyla síla, která by těch sedm „mužů“ zastavila.

Stmívalo se a oni se chopili bubnů. Zpívali svou píseň Návratu, jak nejlépe to dokázali. Postupně upadali v hloubi noci do spánku a nad ránem usnul i Nejstarší. Každý ve svém limitu – udělali, co mohli.

Krátce po úsvitu pobrali své oštěpy a vyrazili. Měsíce postupovali savanou, byli odkázáni jeden na druhého, učili se od sebe a věděli, že bez vzájemné pomoci těžko dosáhnou cíle. S touto zkušeností dozrávali v muže…

„ Najdeme ho!“

Během dlouhého putování poznali, jak důležitá byla volba jména výpravy. Bez něj by už dávno sešli z cesty, odlákáni událostmi, které výpravu provázely….“Najdeme ho!“ – to pomáhalo udržel si záměr a směr….Věděli, že pokud tátu nenajdou, už nikdy svou mámu ani rodnou vesnici neuvidí.

Jednoho krásného odpoledne upoutala pozornost sedmi velká hromada kostí, ležící na mýtince za blízkými křovisky. Nemohla patřit jedinému zvířeti. Těch kostí bylo příliš mnoho, vklíněných do sebe skrz sebe… Velká lví lebka dávala tušit, co se tu stalo…

A pak přišel další objev … oštěp.

Tátův oštěp! Všichni zkameněli, nastalo ticho.

Jejich představy se téměř zhmotňovaly ve vzduchu…

Uviděli tátu, jak vychází z křovisek a ocitá se lvovi přímo v zádech. Ke své smůle po větru.

Pak už šlo vše rychle…Táta i lev udělali chybu a nešlo to zastavit.

Ticho představ přerušil nejmenší: “Jak tátu oživíme?”

S otazníky v očích se na něj obrátili: „To nejde!”

Co však dělat dál nevěděli…

Cíle výpravy „Najdeme ho!“ bylo přece dosaženo! Nejmladší zavřel oči, začal si představovat.

„Tady jako vůdce končím.” Řekl najednou Nejstarší, a jak tak smutně a nerozhodně stál nad tou hromadou, začaly se jeho ruce samovolně zvedat, třást a vztahovat ke kostem před ním. Z jeho prstů vycházela síla, která začala kosti třídit na dvě hromady – napravo lidské, nalevo lví.

A to už stejný třas pojal ruce dalšího z bratrů. Síla z nich vyšlá obalila kosti šlachovinou…

Třetí z bratrů přidal svýma třesoucíma se rukama svaly, čtvrtý kluk tuk, pátý krev, šestý kůži.

A když se k postavám natáhly ruce nejmladšího, ozval se dvojí nádech, oči se otevřely a vše se dalo náhle do pohybu …kouzlem přivedeno k životu.

Lev se otáčí, skáče, sviští vzduchem…Táta bez kopí se schoulí a podkutálí se pod lvem v jeho skoku…Nejstarší syn neváhá a vší silou vráží tátovo kopí do lvího hrdla…pích, bum, chrr, bléé…chyba byla napravena.

Všichni na sebe hledí. Nikdo vlasně nechápe, co se tu stalo. Čas chvilku stojí, než se táta usměje. A pak už jen radost, válení, objímání, pusinkování – to chlapi můžou!

Toho Nejmladšího táta ještě neviděl…a tak je tu další válení, objímaní, pusinkování… spousta radosti.

Je čas jít domů. Tuhle výpravu už vedle starý král.

Není důležité, jak dlouho šli domů. Důležité je velké sedmimocné kouzlo, které zůstalo a ve chvíli slavného návratu změnilo maminku z utrápené stařeny v mladici. Důležitá byla i oslava, do které dali všichni všechny své síly a trvala sedm dní…V té vesnici se totiž vždycky uměli radovat a zpívat si. A co vy? Radujete se a zpíváte si často? Najdete společný důvod? Skutečný důvod?

Zdá se, že by tu náš příběh mohl končit. Vyslechněte ale ještě poslední dějství. V něm král zmizel na dva dny do lesa pro totemové dřevo. Pak seděl před chýší a opracovával své královské kouzlo. Usmíval se při představě, jak jej předá svému nástupci –  příštímu králi. Věděl dobře komu. V tom měl naprosto jasno.

A Vy?

Příběh o Strategii, Inovaci, Vztazích a Nástupnictí zpracoval a živě vyprávěl pro konferenci BusinessCon

Martin Hak

Do textu přepsal

Jan Slavíček